Práce žáků - Vesmír
VESMÍR
Žáci pracovali na projektu s vesmírnou tematikou.
Ve skupinách vytvořili zmenšený model sluneční soustavy. U všech těles byl zachován velikostní poměr (pouze u Marsu se vloudila chybička a je poněkud menší, než by měl být :o).
Slunce by se nám do třídy nevešlo, proto jsme vytvořili pouze jeho poloměr. Vzdálenosti mezi planetami jsme ve třídě samozřejmě také dodržet nemohli.
Přesto doufáme, že se Vám náš výtvor líbí (http://tridazp.rajce.idnes.cz/Slunecni_soustava/). My jsme s ním velice spokojeni. Zdobí nám třídu a zároveň je také velmi praktický při výuce. Ukážeme na konkrétní planetu a hned si můžeme povídat o všech zajímavostech, které se jí týkají.
Naši nástěnku zlobí také různí tvorové, kteří obývají vesmír (http://tridazp.rajce.idnes.cz/Vesmirny_tvor/). U některých naleznete i popisek, jak se vesmírný tvor jmenuje, odkud pochází, co umí.
Dále se můžete začíst do našich vesmírných příběhů:
Jak mě vystřelili do vesmíru
Jednoho dne jsem si hrála na pískovišti bez maminky. Najednou se začalo pískoviště hýbat a já začala křičet. Nikdo tam ale nebyl, tak jsem letěla až do vesmíru. Když už jsem byla tam, tak trošku dál byl ostrov. Já jsem tam šla a viděla, jak za mnou něco letí. Hrozně jsem se bála. „To je jenom kocourek,“ říkala jsem nahlas. A on mě slyšel a začal mluvit. Já jsem málem omdlela, že mluvil. Ale pak jsem to překonala a mluvila jsem s ním. Nevěděla jsem, jak se dostat domů, ale pak jsem si vzpomněla, že jsem se mu nepředstavila. Zeptala jsem se ho: „Jak se jmenuješ?“ A kocourek řekl: „Super Kocour a jak se jmenuješ ty?“ „Já se jmenuju Klárka.“ A po chvilce kocour řekl: „Já umím létat, já tě dám zase zpátky na hřiště. Tak tam doletěl a dal mě na hřiště. Pak odletěl a přišla si pro mě maminka. Vyprávěla jsem jí to, ale nevěřila mi.
Adélka
Jak mě vystřelili na Saturn
Začalo to včera, když jsem se díval na Krtečka. Seděl jsem na posteli a najednou něco zaklepalo na okno. Ohlédl jsem se, ale tam nic. Najednou jsem se ocitl ve vesmíru. Podíval jsem se dolů a tam dva smějící se skřeti s katapultem. Zřejmě mě vykatapultovali. Myslel jsem, že zemřu, ale zachránili mě čtyři malí robůtci. Odnesli mne na Saturn. Stal jsem se příšerou a dozvěděl jsem se, že mne pojmenovali Kipa a oni se jmenují Kipo, Kipu, Kipe a Kipi.
Matěj
Jak mě unesli ve snu
Jak jsem usnul, začal jsem se vznášet. Začala mě být zima. V tom snu jsem byl strašně daleko od sluneční soustavy a v tom přiletěla nějaká příšera. Začal jsem se bát. Začalo mě být teplo a ta příšera mně dala kyslíkovou bombu. Řekla mně svoje jméno. Jmenoval se Jupiterník a bydlel na Jupiteru. A v tom jsem se probudil a byl jsem doma.
Ondra D.
Jak mě vystřelili do vesmíru
Jednoho dne jsem šla ven na písek si hrát. Stavěla jsem bábovičky. A najednou z ničeho nic přiletělo velikánské UFO. A já křičím: „Pomoc, pomoc, pomoc!“ Ale nic, to UFO mě vzalo ke své posádce. Pár minut to trvalo, dokud mě to UFO nepustilo. Zmáčkla jsem tlačítko a nic, potom jsem zmáčkla druhé tlačítko a najednou jsem se ocitla ve vesmíru. Potom zase vidím to UFO a zase mě to vzalo. Znovu jsem zmáčkla tlačítko a najednou: „Ááááááááááááááááááááá, padádádádádááááám, pomoc.“ Spadla jsem do stodoly k sousedům do slámy. Zvedla jsem se a v dálce vidím maminku a tak za ní utíkám. Všechno jsem jí vypravovala, ale ona mi to nevěřila. Od té doby sama na písek nechodím.
Týna
Jak mě vystřelili do vesmíru
Včera jsem si kopal se svým štěňátkem. Zahrada mě vzala do vesmíru, naštěstí jsem měl astronautský oblek a Maty taky. Letěl jsem a pohleděl jsem na Slunce, hrozně mě z toho zabolely oči. Zahrada se rozpadla, vzal jsem Matyho do náručí, aby se mi neztratil. Přistáli jsme na Marsu. Našel jsem vozík - sondu, co prohledává Mars. Vědci byli asi nadšení, že mě a Matyho viděli. Každý měsíc mi posílali jídlo, vodu jsem si vykopal. Postavil jsem si domek a měl jsem i televizi. Zůstal jsem tam, abych vědcům pomáhal objevovat život.
Ondra Ž.
Jak se Mrazimor skamarádil s kamarády
Kosmonaut se jmenuje Mrazimor a bydlí ve vesmíru na planetě Uran. A v tom vesmíru měl plno zábavy a velice se mu tam líbilo. Ale z toho vesmíru spadl dolů. A pak ho jeho kamarádi hledali a pořád ho nemohli najít. Napadlo je, že mohl spadnout dolů. Ti kamarádi spadli dolů také a Mrazimora našli. Vrátili se zpátky do vesmíru na Uran a pak si zase krásně hráli.
Danča
Jak mě vystřelili
Jednou u mě doma jsem si hrál s hračkou – raketou. Maminka mě volá na oběd a křičí: „Míšo, pojď na oběd.“ Ale já pořád nic. Mé mamince to bylo divné, tak se za mnou jde podívat, a najednou tam nejsem. Zůstala po mně propadlá podlaha. Maminka volá hasiče. Hasiči přijeli a hned vytahovali motorovou pilu, aby mohli uříznout kousek podlahy. Hasič se ohne a vidí, že Míša už letí. Hasiči natahují síť. Čekají tam dvě minuty a najednou „bum“. Míša přiletěl a říkal: „Mami, až budu velký, tak chci létat s raketou.“ Maminka řekne: „Míšo, ty jsi mi dal, měla jsem strach.“ Maminka ho pohladí a řekne: „Michálku, ty moje raketko.“
Lucka
Jak mě vystřelili na zem
Ahoj, jsem Smrťák. Jenou jsem se procházel po vesmíru, když mě srazila vesmírná loď. „Ááá!“ křičím. Spadl jsem na planetu Zemi. Spadl jsem a kolem mě byla neznámá stvoření. Já jsem se lekl, ale nevěděl jsem, jestli jsou hodní nebo zlí. Přijelo nějaké divné stvoření, z kterého vylezli další se zbraněmi. Začali po mně střílet. Najednou se lekli, protože to mnou prolétávalo. Všichni začali utíkat. Když v tom se nade mnou objevilo UFO, které patřilo Kipovi. A odvezl mě zpět do černé díry. A dali jsme si kafe a jeho robůtci olej.
Aleš
Jak nás vystřelili na Mars
Zrovna jsme dokončili kosmonautský výcvik a hned jsme letěli na Mars prozkoumat terén. Zjistili jsme něco šokujícího. Planeta byla obydlená. Chtěli jsme to ohlásit na základnu, ale přerušili nám signál. Tak jsme museli najít maják, abychom odeslali zprávu. Pak jsme našli maják, ale byl moc střežený. Nakonec jsme dostali nápad. Hodili jsme několik kamenů do potrubí. Když to uslyšeli, šli se podívat, co to je a my zatím vyslali signál, že Mars je obydlený.
Tom
Jak mě za trest vystřelili na Slunce
Kdysi dávno žili lidi a příšerky v míru. Jednoho dne potkala příšerka Lávoun lupiče. Příšerka se zeptala, co dělá a lupič řekl: „Nový sport – kradení. Je to sport, ve kterém musíš vykrást něco, co se ti líbí. Já například kradu banku.“ „Mě příšerce se ten sport líbil, tak jsem ho zkusil. Chyba, že jsem to udělal. Večer, jak mi poradil lupič, jsem šel vykrást muzeum. Chtěl jsem zkusit vzít diamant, ale viděla mě kamera. Začal pípat poplach, chytli mě za pět minut. Za trest mě vystřelili na Slunce. Tento příběh píšu právě ze Slunce. Teď si myslím, že se mi ten lupič směje, že jsem se nechal chytit.“
Filip
Jak mě vystřelili na Slunce
Bylo ráno, chlapec šel do školy a tam nikdo nebyl. Šel taky do obchodu a tam taky nikdo nebyl. „Kde jsou všichni?“ řekl chlapec a najednou vzlétnul. „Áááá,“ křičel, „já letím do vesmíru, hustý.“ Chlapečkovi to připadá jako legrace, ale když letěl dál, tak uviděl všech osm planet. A viděl taky, jak lidi obíhali planety. „Mami, co tam děláš?“ „No co asi, snažím se, abych neletěla osm let.“ „Mami, já letím ke Slunci.“ Maminka se začala bát. Chlapec letěl ke Slunci a najednou „prásk“. A stal se zázrak, strážce Slunce ho zachránil a udělal z něj druhého strážce.
Klaudie
Jak nás unesli
Stalo se to ve škole, zrovna když jsme probírali vesmír. Najednou se rozbila okna a všechny nás unesli. Byli to nějaké divné bytosti. Zavázali nám oči a letěli jsme pryč. Potom jsme vystoupili a oči nám rozvázali. Pak nám řekli, že jsme na trpasličí planetě jménem Ceres. Bylo nám ale divné, že tam můžeme dýchat a že ty bytosti mluví česky. Všechno nám to tam ukázali. Měli tam různá města, dokonce i New York a Londýn, ale i Jičín. Vypadalo to tam jako naše země. Pak nás odvezli zpátky, ale neřekli, proč nás tam vlastně vzali. Potom jsme se zase učili.
Gabča
Jak mě vystřelili na Saturn
Před deseti lety jsem šla zalévat Kronasi (Kronasi jsou živé rostliny, se kterými si povídám). Ptali se mě, jestli jsem smutná. „Ano, jsem, nemám si s kým hrát.“ „ Tak víš co, Mizinko, my tě vystřelíme na Saturn.“ „Juchů.“ A než jsem se nadála, byla jsem na Saturnu. Hned co jsem přiletěla, stál přede mnou mimozemšťan. Seznámili jsme se a on mě pozval na večeři. Když jsme dojedli, tak jsme si povídali. Vyprávěla jsem mu o planetě Afrodita, na které žiji. Po třech dnech si pro mě Kronasi přiletěli a já musela zpět. Bylo mi to líto, ale každý měsíc ke mně mimozemšťan jezdí nebo já k němu. Takže mám nového kamaráda a doufám, že objevím ještě nějakého.
Kája
Jak mě vystřelili do vesmíru
Stalo se to asi před šesti lety, byl jsem na houpačce. Země se otřásla a já jsem vyletěl do vzduchu. A maminka křičí: „Pomoc.“ Zavolala hasiče, policajty a sanitku. Hasiči vytáhli žebřík a lezli. Ale žebřík se jim zlomil a hasič si zlomil ruku a nohu. A viděl, že padám, tak rychle roztáhli síť. Čekali asi dvě minuty. A já jsem spadnul málem vedle. Ale dobře to dopadlo, trefil jsem se na síť.
Míla
Jak mě vystřelili do vesmíru
Stalo se to před deseti lety. Jednoho dne jsem si hrál na pískovišti, potom přišla maminka a viděla, že tam nejsem, tak zavolala na číslo 112. Všichni přijeli a vyšetřovali to. Nakonec to dopadlo dobře.
Verča
Jak mě vystřelili
Stalo se to před deseti lety, když jsem si hrála na pískovišti. Tak jsem si hrála a najednou slyším, jak se třese zem a já volala maminku, ale maminka mě neslyšela. A pak něco bouchlo a já letěla do vesmíru i s pískovištěm a maminka na mě kouká a volá: „Pomoc.“ Přijeli hasiči, vzali žebřík a šplhali nahoru a pak spadli, ale šli šplhat znovu. A najednou letím dolů a hasiči běželi pro hasičskou síť a já spadla na tu síť. A maminka volala: „Hurá, hurá.“ A byla celá šťastná.
Simča
Jak mě vystřelili na misi
Byl jsem na let do vesmíru připraven, ale měl jsem i strach. Už při startu: odpočet 3, 2, 1 START. Když jsem byl ve vesmíru, viděl jsem Saturn, Slunce, Mars, Zemi, ale já měl letět na Neptun. Když jsem přistával, tak se moje loď proměnila na monster loď. Já vystupoval a proměnil se v šestiokou příšeru. Potkal jsem malého tvorečka jménem Pidimor. „Kdo jsi, Pidimore?“ „Prachová příšera.“ „Kde máte starostu?“ „Tamhle jdi rovně.“ Už jsem u starosty a řekl mi: „Domríden, pane Okoune. Dobře, že jste tady. Chci vám představit našeho protivníka Černoděra. Ale nebojte, dlouho nezaútočil. Vaše povolání bude chránit naši planetu. A tak jsem se rozhodl, že zůstanu a budu chránit Neptun.
Dominik